Obec Proboštov

Obec Proboštov

Dobrý den. Jsem Probošt Antonín. Vítám vás v krásné obci Proboštov, jíž jsem před dávnými lety dal jméno. Dodnes nad Proboštovem držím ochrannou ruku a sloužím jako dobrý duch a maskot obce. Věřím, že se vám u nás bude opravdu líbit. _______________________________ Proboštovský lesopark má bohatou historii. Přímo navazuje na Proboštovský rybník a je oblíbeným místem pro aktivní i pasivní odpočinek.

Probošta

Místní část Přítkov

Místní část Přítkov

Přítkov je místní část obce Proboštov v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Leží na úpatí Krušných hor zhruba 1,5 km severně od Proboštova, respektive 4 km severně od Teplic, a má charakter převážně obytný o počtu cca 70 domů. V obci se nachází rybník Vápenka, který vznikl zatopením vápenného lomu, Ranč Severní Hvězda a nový Ranč Drovers Run. Působí zde soukromá mateřská škola U Kočiček a sídlo v Přítkově má několik menších firem. Lesy nad obcí jsou rájem houbařů a milovníků procházek po horském terénu s nadhernými výhledy do širokého okolí.

První stopy osídlení v tomto regionu pocházejí z období přechodu pozdní doby kamenné k době bronzové v letech 2200 až 1900 před naším letopočtem. Nejstarší zmínka o obci jako takové pak pochází z roku 1165 v listině, kterou královna Judita, druhá manželka knížete Vladislava II., věnovala Proboštov benediktinskému klášteru v Teplicích.

Při silnici Krupka - Dubí se nachází obec Přítkov, dříve také s názvem Judendorf. Obec je vsazena do úpatí Krušných hor, protéká jí potok Maltsbach, o němž je zmínka již v krupské knize z roce 1584. Nachází se zde také porfýrový lom, který uzavírá Ptačí údolí, zpola už rulové. V roce 1923 byl výnosem Ministerstva vnitra České republiky stanoven úřední název Judendorf (dříve Jüdendorf ), česky Přítkov. Vývoj jména se měnil, roku 1465 Judendorf,  roku 1502 Przitkow,  roku 1552 Przytkow,  roku 1584 Przitkow, jinak Judendorf,  roku 1833 Judendorf, také Jüdendorf .  

Počátkem 20. století se pokoušela Obec židovská dokázat, že název vznikl na základě osídlení židovským obyvatelstvem v roku 1475. Toto tvrzení nelze doložit, protože v roce 1798 shořely v Sobědruhách doklady židovské obce, o které se toto tvrzení opíralo.

Roku 1508 patřil Přítkov Albrechtovi z Kolovrat a na Krupce. Pozůstalá vdova po něm Anna z Kováně odkázala tamější zámeček, Krupku a Teplice s 37 vesnicemi, mimo jiné i s Přítkovem svým synům z prvního manželství, Janu a Bernardovi z Valdštína. Dědičné držení teplického panství a tedy i Přítkova (Przitkowa) jim bylo potvrzeno roku 1512 samotným králem Vladislavem.

Po jejich smrti přešel Přítkov do majetku a vlastnictví Zdeňka z Rožmitálu, načež byl roku 1537 připojen spolu s dalšími vesnicemi k Teplicím Šimonem Třeštíkem z Hyršova.

V roce 1561 náleží Přítkov i nadále k teplickému panství a je zde 7 selských usedlostí. Nahlédneme-li  do Tereziánského katastru, zjistíme, že v roce 1757 náleží Přítkov k rustikálnímu panství Teplic a nachází se zde celkově 8 hospodářů, z toho jeden s půdou do 1 strychu  (1 strych =2850 m2), 5 do 15 strychů a dva do 30 strychů půdy. 

Roku 1787 náleží Přítkov do fideikomisního panství Teplic a má celkem 11 domovních čísel. V roku 1833 má obec již 14 domovních čísel a 75 obyvatel, převážně německé národnosti. Farou patří Přítkov do Novosedlic.

  Počet obyvatel a domů:  r.  1787 11 domů

r.  1833 14 domů 75  obyvatel
r.  1843 14 domů 82  obyvatel
r.  1880 25 domů 239  obyvatel
r.  1890 28 domů 205  obyvatel
r.  1900 36 domů 380  obyvatel
r.  1921 41 domů 403  obyvatel z toho  397 Němců a 6 Čechů.

Po roce 1848 dochází ke sloučení obcí Novosedlice, Bystřice, Proboštov a Přítkov do jedné politické obce. V roce 1850 je Přítkov osadou obce Proboštov, okres Teplice. V roce 1879  tvoří s Proboštovem jedinou katastrální obec. V té době má Přítkov  28 domů se 239 obyvateli, z nichž pouze 2 byli české národnosti. V letech 1869  - 1890 se stává Přítkov osadou obce Novosedlice v okrese Teplice. Od 1. 4. 1903 byl Přítkov provizorně přidělen k Drahůnkám a o několik měsíců později, přesně 11. 9. 1903, se stává Přítkov samostatnou politickou obcí, v jejíž čelo byl zvolen starosta Antonín Diewok. Samostatnost si Přítkov udržel až do roku 1960. Okresní úřad a okresní soud pro obec Přítkov byl v Teplicích - Šanově a krajský soud v Litoměřicích.

Školou patří obec do roku 1878 do Novosedlic. Když je téhož roku v Drahůnkách otevřená nová škola, přecházejí přítkovské děti do ní. Přítkov a Drahůnky pak tvoří školní obec. Starší děti navštěvují později měšťanské školy v Krupce a Trnovanech, odborné školy v Teplicích.

Po církevní stránce patří obec od svých počátků do Novosedlic, místní kaple v Přítkově byla postavena roku 1805. V letech 1856 byla dokončena stavba silnice Přítkov - Rosental (Vrchoslav). Místní vodovod byl vybudován v roce 1898, o deset let později je obec elektrifikována a v roce 1911 bylo zavedeno elektrické osvětlení na cestu z obce k šachtě Gabriel.

Přítkov ležící v severočeské uhelné pánvi, otvírá roku 1872 první hnědouhelný důl, který pak pracuje do roku 1888, kdy se na 12 let dolování přerušuje. Důl koupila Mostecká horní společnost, která počátkem 20. století těží ročně 40 000 tun s osazenstvem 80 mužů. Krupská společnost Brittania doluje na přelomu století pod obcí a roku 1915 otvírá v Přítkově povrchový důl, který je však za nedlouho zastaven a zanechává v obci pouze ohromnou haldu vytěžené hlušiny.

Koželužna, která v obci pracovala až do roku 1917, zastavuje práci pro nedostatek materiálu. Zaměstnání obyvatelům zajišťovala v menší míře vápenka a cihelna majitele Franze Hantschela, dvě pece (vápno) stály 20 let mimo provoz, který je obnoven až roku 1917. Značná je také produkce vápna a cihel stejně jako štěrku, který je zpracováván v místním lomu.

Dále zde byl ve 30. letech  1 pekař,  1 holič,  1 stavitel,  1 řezník,  2 hostince a 1 obchod s dřívím. Hlavním zdrojem obživy místních lidí byl však především hlubinný důl v katastru obce, který nesl název "Gabriel".

V druhé polovině 50. let 19. století se poptávka po uhlí několikanásobně zvýšila. Velký zlom ve vývoji v dolování v severozápadních Čechách nastal po zahájení provozu na nové trati z Ústí nad Labem do Teplic. Stavba Ústecko-teplické dráhy byla zahájena roku 1856 a uvedena do provozu v roce 1858. Spojila Chabařovicko, Bohosudovsko a Teplicko, čímž uvolnila cestu k rozvoji dolování ve východní  části pánve. Od konce 60. let pokračovala další výstavba železniční sítě. V roce 1867 byla trať prodloužena z Teplic do Duchcova a v roce 1870 přes Most do Chomutova. V roce 1869 byly spojeny doly v severní části revíru Háj, Osek, Košťany, Novosedlice, Pozorka, Dubí, Proboštov a Přítkov.

Hlubinný důl "Gabriel" v Přítkově byl založen a uveden do provozu v roce 1902. Patřil do správy Mostecké uhelné společnosti pro dobývání uhlí se sídlem v Mostě. V roce 1921 zde bylo vytěženo 46 000 tun uhlí při počtu 93 horníků. Postupem let těžba již poněkud poklesla, kdy v roce 1926 bylo například vytěženo již jen 34 000 tun uhlí. V roce 1927 zde byl patrný i pokles pracovních sil, bylo zde zaměstnáno 75 horníků a 11 úředníků, z toho bylo 70 % Němců a 30 % Čechů. Provoz dolu  "Gabriel" byl oficiálně zastaven v roce 1936.

V obci byl roku 1902 také ustanoven sbor dobrovolných hasičů, místní organizace německých sociálních demokratů, která má na přelomu století 40 členů, roku 1907 byl založen německý mužský pěvecký spolek, místní skupina Svazu Němců (Bund der Daudschen in Böhmen) vznikla v roce 1899. Vedle těchto existuje v obci katolický ženský spolek. České obyvatelstvo tvoří počátkem 20. století jen několik osob, české spolky proto v obci nevznikají ani v době, kdy v okolí dochází k postupnému rozvoji českého národního života.

Vznik Československé republiky vítá pamětní kniha obce mimo jiné slovy "My Němci jsme opět pod českým panstvím". Ve volbách roku 1923 kandidují do obecního zastupitelstva dvě německé strany, Wirtschsftpartei, která získává  7 mandátů a soc. dem. děl. strana získává 5 mandátů.

V říjnu  1926 dochází k lepšímu spojení obce s okolím a Teplicemi, tehdy je realizováno autobusové spojení Teplice, Novosedlice, Drahůnky, Přítkov, Krupka, Bohosudov a zpět a to 4x za den, cena jízdného byla z Přítkova do Teplic 3,50 Kč.

Osud Přítkova v době nacistické okupace a nástupu fašismu je podobný osudu většiny pohraničních obcí severních Čech. Zdrcující procento obyvatelstva v Přítkově se hlásilo k německé národnosti. Jako celá podkrušnohorská oblast byl i Přítkov obsazen na podzim roku 1938 německou armádou a jako součást Říše byl po celou dobu spravován podle říšských správních norem.

V obci byli také za II. světové války zajatci (Rusové, Bělorusové, Ukrajinci a Francouzi). Italové byli v sousedních Drahůnkách, v dnešní budově Řempa v Bystřici byli Francouzi, kteří byli pracovně nasazeni i u místních rolníků a podnikatelů, v obci se nacházelo komando Krupka - Rumpelmühle (zámeček).

Po osvobození v roce 1945 se v Přítkově vytvořila místní správní komise z několika málo Čechů, kteří zde zůstali. Němečtí obyvatelé byli odsunuti a na jejich místa přišli noví osídlenci z vnitrozemí.

Místní národní výbor byl v Přítkově ustanoven až 7. 7. 1946. Do jeho čela byl zvolen Vojtěch Kreml a za jeho prvního tajemníka Adolf Bareš. Členy rady se stali František Dolejš a Martin Sika. Mezi první spisovou agendou, kterou musel národní výbor a jeho jednotlivá komise vyřizovat byly především žádosti jednotlivců o konfiskovaný majetek po Němcích, žádosti o národní správcovství nad konfiskovanými živnostmi, žádosti o přidělení rodinných domků, zemědělské nářadí atd.

Jelikož v obci nebylo ustanoveno Jednotné zemědělské družstvo, byla při MNV zřízena zemědělská komise, která dohlížela na soukromě hospodařící zemědělce a na včasné plnění dodávek, které odváděli státu. Později byla převedena soukromá půda do státního statku v Proboštově. Zbylá soukromá půda byla v roce 1959 začleněna do státního statku v Teplicích a některé zbytky v katastrálním území Přítkova obhospodařoval Lesní závod Dubí.

V červnu 1948 byl  zřízen spolek dobrovolných hasičů, který kromě své vlastní činnosti (likvidace požárů, protipožární hlídky při žních a jiné ) zajišťoval také kulturní akce a filmové představení pro občany. V obci pracovala také místní organizace SČM, ČČK, SČSP a Výbor žen. Obec byla v roce 1950 zařazena mezi nejlepší obce v celém teplickém okrese.

V roce 1959 se zapojila do soutěže o získání titulu "Vzorná obec". Co se týká dopravního spojení, bylo zajišťováno státní linkou Přítkov, Krupka, Bohosudov, Sobědruhy a dále přes Trnovany do Teplic. Později kolem roku 1960 byla vybudována druhá točna, a to v centru obce a poté začala jezdit pravidelná linka dopravního podniku, trasa byla Přítkov - Proboštov - Trnovany a zpět, později byla linka změněna, a to přes Novosedlice.

Postupně dochází k bourání některých zchátralých domů a dalších objektů. Již v roce 1947 bylo rozhodnuto o zbourání zdejší kapličky. To vydal stavební odbor Okresního národního výboru Teplice s podmínkou, že obec vystaví novou kapličku. Obec Přítkov ovšem na vystavění nové kaple neměla finanční prostředky, proto od té doby zůstal Přítkov bez svatostánku.

V roce 1950 bylo rozhodnuto o zbourání domů č. p. 2 a 15. V roce 1972 pak vedoucí odboru územního plánování ONV Teplice vydal na žádost podnikového ředitelství Restaurace Teplice souhlas se zbouráním Restaurace Lesní zátiší. Tím Přítkov přišel o proslulou restauraci a také velký sál, kde se odehrávalo takřka veškeré kulturní a společenské dění v obci.

Koncem 50. let prodělala obec Přítkov katastrální změnu. Obec byla přičleněna k Proboštovu a stala se jeho osadou. Místní národní výbor ukončil oficiálně svou činnost  1.července 1960.

Více o Přítkově



Přítkov

Místní část Přítkov leží na úpatí Krušných hor. Až do roku 1960 byl Přítkov samostatnou obcí. Od devadesátých let 20. století patří Přítkov mezi jednu z nejžádanějších lokalit pro individuální výstavbu na Teplicku.
Místní část Přítkov

Místní část Přítkov

 
Místní část Přítkov

Místní část Přítkov

 
Místní část Přítkov

Místní část Přítkov

 
Místní část Přítkov

Místní část Přítkov

 
Místní část Přítkov

Místní část Přítkov

 
Místní část Přítkov

Místní část Přítkov

 
Místní část Přítkov

Místní část Přítkov

 
Místní část Přítkov

Místní část Přítkov

 
Místní část Přítkov

Místní část Přítkov

 
Místní část Přítkov

Místní část Přítkov

 
Místní část Přítkov

Místní část Přítkov

 
Místní část Přítkov

Místní část Přítkov

 
Místní část Přítkov

Místní část Přítkov

 
 
Vytvořeno 22.3.2019 14:09:07 | přečteno 528x | tana
 
load